Rozhovor moderátorky Drtinové s doktorem - primářem Erbenem
https://www.youtube.com/watch?v=97b3USWOO88
Psychosomatička MUDr. Jarmila Klímová
http://video.aktualne.cz/dvtv/klimova-nemusime-byt-nemocni-je-do-nas-ale-masirovan-strach/r~7c0d6f407ef711e5a705002590604f2e/
Zdeňka Pohlreichová
https://www.youtube.com/watch?v=B4aNTj0mmsI
Po kliknutí na název se přesunete na obsah článku
 
Molekulární vodík zaujímá v současné době první místo na poli lékařského výzkumu. Existuje velké množství vědeckých studií, ve kterých se hlavně japonští vědci zabývají mechanismy oxidačního stresu, jehož zdrojem jsou volné radikály. Akutní oxidační stres může způsobovat vážné poškození tkání a stane – li se trvalým, je jednou z příčin častých degenerativních onemocnění a civilizačních chorob, včetně předčasného stárnutí.
Molekulární vodík z tablety je unikátní mix minerálů, jež po požití vylučují vodík v redoxních reakcích.
V dnešní době je k dispozici několik způsobů, jak molekulární vodík užívat – např. vdechováním, pitím sycené vody vodíkem, injekcemi, ale i nově v tabletách.
Molekulární vodík a buněčná výživa
Jedná se o program, jehož součástí je využití vodíku k regeneraci, hydrataci a alkalizaci organizmu na úrovni buněk a tkání a poté dodání správné výživy v podobě kvalitního proteinového doplňku stravy společně se směsí zeleniny, různých druhů trav, minerálních látek, vitamínů a dalších potřebných živin.
Tyto produkty jsou vyráběny v nejvyšší kvalitě
Šungit je polyminerální uhlíková hornina, která dostala svůj název podle místa výskytu, karelské vesnice Šuňga na břehu Oněžského jezera, kde byl šungit poprvé objeven. Šungit je na pohled neprůsvitný černý kámen s více či méně výrazným kovovým leskem (závisí na složení). Stáří šungitu je kolem 2 miliard let. Šungit se definuje jako negrafitizovaný, nekrystalický uhlík s globulární nadmolekulární strukturou, která se nachází v metastabilním stavu. Přítomnost řetězcovitých fragmentů v jeho struktuře, které vytvářejí „elementární globuly“ – fullereny, je nutné podle názoru mnohých autorů považovat za základní znak šungitů.
Tím, že má šungit neobyčejné složení, strukturu, fyzikální a chemické vlastnosti, má taktéž široké pole využitelnosti.
Některé vlastnosti šungitu:
Národní trend omezit tuk a cholesterol a zvýšit příjem kalorií z uhlohydrátů navodil zvláštní situaci, kdy se podíl pšeničných výrobků v našem jídelníčku pouze nezvýšil, ale přímo ovládl naše stravovací návyky.
Tahle zdánlivě neškodná potravina se po staletí vyvíjela takovým způsobem, až se obrátila proti nám. Pšeničné odrůdy byly podrobovány hybridizaci, křížení a introgresi (genetika vnesení a zabudování genů určitého druhu organismu do genomu jiného druhu) tak, aby plodina lépe odolávala okolním podmínkám – suchu nebo patogenům, jako jsou plísně. Cíl však byl - zaměřit se na zvýšení výnosů, snížení výrobních nákladů a masovou produkci.
Představa, že tato základní potravina by mohla být pro nás škodlivá, je poněkud znepokojivá. Z původních odrůd divoce pěstovaných travin však časem vzniklo více než dvacet pět tisíc variací pšenice. Dneska s jistotou můžeme říct, že pšenice patří k plodinám, které se vyznačují jedinečnou adaptabilitou na životní prostředí.
Pšeničné škroby jsou složité uhlohydráty, které sestávají z polymerů jednoduchého cukru, glukózy, na rozdíl od jednoduchých uhlohydrátů, jako je sacharóza, jejíž struktury jsou tvořeny jednou nebo dvěma jednotkami. Obvyklé doporučení od dietologa je – omezit konzumaci jednoduchých uhlohydrátů v podobě sladkostí a slazených nápojů a zvýšit spotřebu složitých uhlohydrátů.
Ne všechny složité uhlohydráty vznikají ve stejné podobě. Pšenice obsahující amylopektin A, zvedá krevní cukr mnohem více než jiné složité uhlohydráty. Tento mimořádně stravitelný amylopektin A z pšenice způsobuje, že složitý uhlohydrát z pšeničných produktů není o nic lepší, než jednoduché uhlohydráty jako sacharóza. Právě naopak – bývá ještě horší.
Nárůst glukózy a inzulínu, vyvolaný amylopektinem A po snědení pšenice, je stodvacetiminutový jev, kdy se hladina glukózy napřed rychle zvedne a potom zas nevyhnutelně poklesne. Takže velmi rychle nastává pocit hladu.
Pšenice mimo jiné je hlavním zdrojem lepku. Zatímco pšenice po stránce hmotnosti sestává převážně z uhlohydrátů ve formě amylopektinu A, lepkový protein dělá ,,pšenici pšenicí.“ Díky lepku jsme schopni vyhotovit těsto tak, aby z něj bylo možné vytvarovat různé koláčky a jiné tvary.
Pod pojmem lepek (uvádí se taky gluten) se rozumí dvě hlavní skupiny proteinů, či bílkovin: gliadiny a gluteniny.
Lepek jedné pšeničné odrůdy se může svou strukturou zcela lišit od lepku jiné odrůdy. Například lepkové proteiny u pšenice einkorn jsou jiné než u pšenice emmer a ty se zase odlišují od lepkových proteinů Triticum aestivum (moderní mouka). Lepek není však jediný, který číhá v pšeničné mouce.
Pšenice kromě lepku obsahuje dalších asi dvacet procent nelepkových proteinů jako albuminy, prolaminy a globuliny a ty se také podle odrůdy liší. Mimo to, výrobci přidávají do potravin např. houbové enzymy nebo pekaři sójovou mouku.
U celiakie bývá původcem zažívacích potíží dobře známý (ale již ne tak často správně diagnostikovaný) pšeničný lepkový protein, konkrétně alfa-gliadin, který vyvolává imunitní reakci, jež způsobuje zánět tenkého střeva, který se může projevit obrovskými křečemi.
Kromě celiakie dochází také k alergickým nebo anafylaktickým (prudká reakce s následkem šoku) reakcím na nelepkové pšeničné proteiny, kam spadají alfa-amylázy, thioredoxin a glycerinaldehyd-3-fosfát dehydrogenáza spolu s asi deseti dalšími. Kontakt u náchylných jedinců může vyvolat astma, vyrážky a nebezpečnou anafylaxi vyvolanou kuriózně cvičením. Tato anafylaxe (ve zkratce WDEEIA) bývá nejčastěji spojována s pšenicí (může se objevit i po konzumaci mořských plodů) a údajně ji způsobují různé omega – gliadiny a gluteniny.
Pšenice není jen složitý uhlohydrát s lepkem a otrubami. Pšenice je komplexní soubor biochemicky jedinečných sloučenin, které se od sebe velmi odlišují v závislosti na genetickém kódu.
Více se dočtete na stránkách knihy: Život bez pšenice, William Davis, MD
Mladý ječmen se často řadí mezi tzv. potravinové doplňky či doplňky stravy, ve skutečnosti však jde o racionální, celostní potravinu, která je nadřazená potravinovým doplňkům. Mladý ječmen obsahuje kromě vitamínů, minerálů, stopových prvků, též velké množství přírodních antioxidantů, aminokyselin, nukleových kyselin, nenasycených mastných kyselin, enzymů, bílkovin a sacharidů a několik unikátních látek. Působí zásadotvorně a upravuje tak pH našeho vnitřního prostředí, které bývá u většiny lidí překyselené, což je příčina mnoha zdravotních problémů. Ječmen zpomaluje buněčné stárnutí, zlepšuje krevní obraz, působí probioticky, je prospěšný při anémii (chudokrevnosti), zácpě, pohybových potížích, dýchacích potížích, kožních problémech. Pomáhá normalizovat hladinu krevního cukru v krvi a hladinu cholesterolu, potlačuje růst rakovinných buněk, pomáhá při nadváze, kardiovaskulárních potížích, poruchách spánku, špatné koncentraci a dalších potížích.
O hodnotě nápoje z ječmene rozhoduje nejen složení, ale i forma zpracování. Ječmen GW je zpracováván maximálně šetrně, a proto obsahuje široké spektrum živých enzymů. Díky krátkému, minutovému sušení ve sprayové sušičce při teplotě max. 31 °C zůstává Ječmen GW „živým“ produktem.
Ječmen GW neobsahuje žádné přísady, jde o zcela čistý přírodní produkt. Vysušená šťáva z ječmene neobsahuje lepek (gluten), není pasterována a je maximálně vstřebatelná.
Spolupracujeme |
Rychlý kontakt
|
 
 
Copyright © 2013 CENTRUM ŽIVOTNÍ ROVNOVÁHY